Rozhovor s autorkou Malého atopika a společná pohádka o ekzému, která léčí nejen dětskou kůži, ale i duši

Přála jsem si vytvořit pohádku, která nebude jen krásná – ale i léčivá. Takovou, která dítě pohladí v době, kdy je jeho tělo citlivé, možná bolí, a okolí mu nerozumí. A právě tehdy vzniklo krásné propojení s autorkou projektu Malý atopik, která má s ekzémem bohatou a velmi osobní zkušenost.

Společně jsme si povídaly o její cestě, o TSW, o podpoře, která často chybí – a o tom, jak důležité je dítěti skrze příběh ukázat, že není samo.

Výsledkem našeho "online setkání" je rozhovor, který inspiruje, a pohádka, která může být světýlkem pro každého malého atopika.

Na začátek, mohla bys nám říct něco o sobě? Kdo jsi a co tě baví?

Hezká otázka. Když se tak zamyslím, byla jsem vždycky ta holka, která hodně přemýšlela. Snažila jsem se pochopit, proč se některé věci dějí, proč se někdo chová určitým způsobem, jak co funguje – a to mi zůstalo dodnes. Možná bych řekla, že jsem taková hledačka dílků, abych mohla poskládat celý obrázek toho, co se kolem nás děje – a čeho jsme součástí. Života. :-)

Jednoduše řečeno: jsem Míša Lori. Nálepek mám spoustu, jako mnoho z nás dospělých. Ale co mě skutečně baví, je obklopovat se inspirativními lidmi, neustále se posouvat a zároveň se vracet k radosti z přítomného okamžiku – z tady a teď.

Jak ses poprvé setkala s atopickým ekzémem a kdy sis uvědomila, že to nebude jen "běžný dětský ekzém"?

Poprvé jsem se s ním setkala v dětství u své nejlepší kamarádky, ale nijak se mě to tehdy nedotýkalo. Měla jsem ji ráda takovou, jaká je...
Přesto, když se mi narodil první syn a už z porodnice jsem si ho odnášela velmi neklidného, osypaného a nespokojeného (ABKM), začalo mi to docházet. Po očkování se mu ekzém rozjel opravdu ve velkém – a tehdy se mi roztočila kolečka toho celého kolosu jménem atopie.

Cestu jsme zvládli celkem hezky a syn se docela rychle dostal do remise, hlavně díky eliminační dietě. Přesto mu zůstaly jiné neduhy… například astma.

A s narozením druhého syna přišla úplně jiná životní zkouška. Všechno se nečekaně vymklo kontrole. Navzdory předchozím zkušenostem jsme se jen snažili přežít a nahnat čas, než se projeví všechny potravinové alergie, abychom mohli najet na komplexní eliminační dietu. Jenže stav se rychle zhoršoval – a závislost na kortikoidové léčbě na sebe nenechala dlouho čekat.